- v sobotu odpoledne jsme s Maxikem navštivili jeho sestřičku, Berču. Vítání bylo opravdu veliké. Oba leonci se hned skamarádili. Beruška nejdříve ukázala Maxikovi celou svoji zahradu, svůj pelíšek v zimní zahradě a pak už následovaly hrátky. Byla radost se dívat, jak si spolu náramně rozumí a dovádí spolu. Bez problémů zvládli společné občerstvení (jogurtu, šunky, kuřecích krků).  
Počasí bylo krásné, svítilo sluníčko, takže leonci byli brzy znaveni. Ale po chvilkách odpočinku hned pokračovali v běhání a dovádění.
Beruška je opravdu krásná fenka. Velmi mohutná, že může i Maxikovi konkurovat. Je prostě nádherná a řekla bych i nejvíce podobná své mamince, Borůvce, kterou jsme raději nechali doma. Když kolem nás proběhli, tak jsme občas nevěděli, kdo je Maxik a kdo je Beru. Jsou si opravdu velmi podobní a temperamentu mají na rozdávání.
Později jsme se vydali na koupání k nedalekému rybníčku. Maxikovi se do vody teda vůbec nechtělo, ani klacek jako lákadlo nepomohlo. Maxik vyčkával na břehu a nechal si ho Berčou donést. Potom mu to ale nedalo a po přemlouvání nakonec skočil do vody. Maxik přebral iniciativu a u klaciku byl první, ale jako správný zlobil už ho Berušce nepůjčil.

Po delší době jsme si vezli domů Maxika, který byl absolutně vyřízený, znavený. Po příjezdu domů jenom vyskočil z auta, pozdravil se s Borůvkou a padl. Beru prý dopadla úplně stejně, snad usnula i bez večeře

Rodině Válkovým bych chtěla strašně moc poděkovat za pozvání, přijemné popovídání a posezení a úžasné pohoštění!!! Moc se těšíme na další setkání!

Borůvka byla trochu smutná, že jsme ji nechali celé odpoledne samotnou doma, ale vynahradili jsme jí to tím způsobem, že spinkala celou noc v ložnici a dostala trochu víc masa k večeri a věřte, že byla spokojená.

Fotek jsme pořídili opravdu spoustu, ale ty nej jsou uloženy v Galerii/výlety/návštěva u Berči.